section
Konference na téma ?Důchodová reforma ? jak dál??

Konference na téma ?Důchodová reforma ? jak dál??

24.06.2010

Vysoká škola finanční a správní a Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uspořádaly 15.6. 2010 v Grandhotelu Bohemia v Praze odbornou konferenci na téma „Důchodová reforma – jak dál ?“. Akce byla zaměřena na prezentaci výsledků vědecké práce obou institucí v konfrontaci se Závěrečnou zprávou poradního expertního sboru ministrů financí a práce a sociálních věcí (PES).

V programu vystoupili rektorka VŠFS Bohuslava Šenkýřová, děkan FSV UK Jakub Končelík, vedoucí CESES FSV UK Martin Potůček, vedoucí KVE VŠFS Jaroslav Vostatek, vedoucí CESTA VŠFS Vojtěch Krebs, bývalý ministr práce, premiér a eurokomisař Vladimír Špidla, vedoucí PES Vladimír Bezděk a místopředseda ČMKOS, člen PES Vít Samek. V diskusi výrazně vystoupil prezident APF ČR a člen PES Jiří Rusnok.

Profesor Potůček se věnoval místu důchodové reformy v sociálním, ekonomickém a politickém vývoji země. Existuje řada kritérií, podle nichž je možné ji koncipovat a posuzovat – kvalita života důchodců, mezigenerační a intragenerační solidarita, sociální spravedlnost, míra ekvivalence, odolnost zvoleného řešení v čase nebo také rozpočtová odpovědnost. Upozornil na trend omezování příjmů do veřejných rozpočtů, které se dotýkají i zdrojů důchodového systému. Český sociální stát je v evropském srovnání jak vysoce výkonný, tak úsporný. Poukázal na nespravedlnosti současného průběžného systému v postavení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (s výrazným vychýlením v neprospěch zaměstnanců), ale i v postavení rodičů pečujících o děti a bezdětných (s výrazným vychýlením v neprospěch rodičů). Přitakání roli odborníků z MF a MPSV ustavené Poradní expertní skupiny - PES (neformálně nazývané Bezděkovou komisí) v přípravě důchodové reformy neznamená, že by její poslední návrh neměl být vystaven dalšímu expertnímu skrutiniu, zejména tam, kde se dotýká dalších oblastí sociální a hospodářské strategie – například rodinné politiky či chystaných reforem daňové soustavy s dopady na ekonomickou situaci různých sociálních skupin.

K citlivým místům realizace důchodové reformy navržené PES lze řadit:

  • snížení procentní výměry příspěvků na sociální pojištění a spoléhání se na dodatečný příjem z výnosu obecných daní;
  • ponechání širokého prostoru pro masivní uplatňování strategie černého pasažéra ze strany pojištěnců;
  • reforma (snížení procentní výměry příspěvků do systému, snížení úrovně jejich zastropování i navrhované zvýšení 10 % výměry DPH) povede k dlouhodobému výraznému rozevírání nůžek mezi nízko- a vysokopříjmovými kategoriemi obyvatelstva;
  • reforma nereaguje na výnos Ústavního soudu o protiústavnosti nynějších redukčních hranic výpočtu důchodů;
  • nedostatek času na přípravu reformy s rizikem její nevyváženosti a neudržitelnosti v čase.

Profesor Vostatek obhajoval zásadní důchodovou reformu podle scénáře doporučovaného Světovou bankou od roku 2003, která by znamenala rozdělení dnešního státního důchodového systému na dvě koncepčně zcela odlišné pilíře: na pilíř zásluhový a pilíř sociální. V zásluhovém pilíři, který je jádrem celého Panevropského penzijního systému, intenzívně doporučovaného Světovou bankou, je zaplacené pojistné odváděno na osobní účet v Sociální pojišťovně, kde se zhodnocuje a při odchodu do penze se starobní důchod vypočte ze stavu osobního účtu pomocí aktuální očekávané střední délky života pojištěnců v příslušném věku. V tomto tzv. nefinančním příspěvkově definovaném systému (NDC) je také možno zabudovat platby státu za “státní pojištěnce”, jimiž jsou v první řadě rodiče pečující celodenně o malé děti. Platby státu se v systému NDC odvádějí do rezervního fondu tohoto moderního systému sociálního pojištění. Až na tyto platby státu je celé hospodaření systému NDC důsledně odděleno od státního rozpočtu a řídí se výhradně zákonem o sociálním starobním pojištění. Ze samostatného pilíře sociálních penzí se podle koncepce Světové banky vyplácejí sociální důchody a příplatky ke starobnímu důchodu do výše zákonného minima. Na sociální důchod by se převedla dnešní základní výměra důchodu ve výši 2 170 Kč; vyplácela by se dál. Sociální penze jsou financovány ze státního rozpočtu, nikoliv tedy z pojistného. Reformu dosavadního nesourodého a silně znivelizovaného systému je nutno uskutečnit jednorázově a co nejdříve. Všechny dosavadní důchodové nároky z dosavadní procentní výměry starobního důchodu se přitom musí plně zachovat – přepočítat na výchozí stav osobního účtu každého pojištěnce. Třetím pilířem Panevropského penzijního systému jsou dobrovolné soukromé penze – podnikové I individuální.


Warning: mysql_fetch_row() expects parameter 1 to be resource, boolean given in D:\Inetpub\webs\1284_web\www\2017\obsah\stranky\zpravy.php on line 101

Fotogalerie ( snímků)