Cíle návrhu projektu:

Periferie, determinované okrajovou polohou oproti jádrům osídlení, se vyznačují zpravidla úbytkem obyvatelstva, nedostatečnou infrastrukturou a nízkou ekonomickou výkonností. Území přiléhající k hranici krajské (vnitřní) či státní (vnější dimenze) Česka tak vyžadují zvláštní pozornost územní samosprávy (krajů) i státní správy. Tato problematika je akcentována prostřednictvím programů přeshraniční spolupráce EU. Projekt řeší vymezení obou typů periferie, analýzu socioekonomické situace vč. přístupu jednotlivých krajů k uzavřenosti regionálního rozvoje. Vyústění výzkumu bude spočívat ve formulaci opatření a doporučení ve smyslu posílení územní koheze Česka.

Naplňování cílů projektu:

Cíle programu projekt naplňuje pomocí komplexního a multidisciplinárního přístupu při socioekonomické analýze vnitřních a vnějších periferií, jejich hranic, analýze rozvojových dokumentů a doporučeních pro řešení rozvojových problémů vnitřních a vnějších periferií, čímž dochází k posílení společenské a humanitní dimenze v aktivitách tohoto aplikovaného výzkumu a při uplatnění výstupů níže uvedených aktivit v podobě nových nebo podstatně zdokonalených postupů aplikovaného výzkumu. V rámci projektu dojde k ověřování socioekonomického potenciálu vnitřních a vnějších periferií a k návrhu opatření pro rozvoj těchto problematických regionů včetně možné implementace a legislativního zajištění pomoci periferiím i přes hranice státu a krajů.
Projekt sleduje nutnost koordinace socioekonomických aktivit přes hranice krajů, neboť většina regionálních procesů je právě v rámci krajů víceméně uzavřena. Okrajová území krajů tedy jsou hendikepována, neboť sem často rozvojové impulzy nedocházejí či jen slabě (později). Proto je nezbytné, aby zdejší aktéři (kraje, obce) věnovali pozornost negativním aspektům podmíněným geografickou polohou při krajské hranici s cílem posílení teritoriální soudržnosti. Při řešení projektu dojde k propojení metodologických postupů několika vědních disciplín, a to regionalistiky, regionálního rozvoje, ekonomické a sociální geografie, životního prostředí, sociologie, práva a politologie. Přínosem bude komplexní a multidisciplinární přístup při socioekonomické analýze vnitřních a vnějších periferií, jejich hranic, analýze rozvojových dokumentů a doporučeních pro řešení rozvojových problémů vnitřních a vnějších periferií. V zásadě jde o využití potenciálu základního výzkumu, již dříve uvedených vědních disciplín k aplikacím pro formulování souboru návrhů, opatření a doporučení, která by stimulovala mezikrajskou spolupráci a posilovala územní kohezi vnitřních i vnějších periferií.

Současný stav poznání nebo existující způsoby řešení podstaty návrhu projektu:

Hranice, a to jak vůči sousednímu „vnitrozemskému“ kraji, tak vůči sousednímu státu (regionu) představuje jakousi reálnou či virtuální bariéru. Na krajské, tím spíše na celostátní, úrovni se zpravidla uzavírají socioekonomické procesy, ať již jsou spontánní či řízené. Převažuje jejich centripetální orientace do centra směřující k uzavřenosti, avšak v periferních územích dochází k oslabení spádovosti na základě slabší dostupnosti až případně k hraniční oscilaci působením centrifugálních sil. Periferie se ocitají na okraji zájmu se všemi negativními důsledky narušujícími územní propojenost Česka na straně jedné, regionální dimenzi evropské integrace na straně druhé. Analytické práce se soustředí na posouzení socioekonomické situace zejm. prostřednictvím demografických dat vč. trhu práce, vybavenosti (dopravní) infrastrukturou, intenzitou investiční výstavby – např. bytové, jakož i úrovně služeb zajišťovaných VÚSC (dopravní obslužnost, školství, kultura, zdravotnictví apod.). Bude provedena detailní analýza koncepčních dokumentů na celostátní i regionální úrovni, zaměřená na přístup rezortních a krajských orgánů a institucí k sousednímu území (kraji, státu či regionu) ve smyslu vzájemného působení, ovlivňování až spolupráce. Na kabinetní výzkum naváže vlastní terénní výzkum, s převahou aplikovaného charakteru nad základním, vybraných modelových území vnitřních a vnějších periferií (vždy po 5 případech). Vlastními silami, ale také s využitím studentů v rámci výuky, realizujeme terénní šetření prostřednictvím kvantitativních i kvalitativních metod (dotazníkové šetření u obyvatelstva, interwiev se stakeholdery regionálního rozvoje – mj. představiteli veřejné správy, delfy metoda apod.). Zvláště se zaměříme na tzv. best practices a možnosti jejich přenosu do jiných území. Vedle standardních (vědeckých) výstupů je stěžejním záměrem projektu předložit návrhy, opatření, doporučení (vč. legislativních) vedoucích k překonání či omezení uzavřenosti mezi kraji tak vně Česka.

Popis novosti navrhovaného výzkumného řešení:

Inovace projektu spočívá v komplexním pohledu na hranice jako dělící linii, a to jak uvnitř státu (mezikrajské), tak navenek (státní). Zatímco mezikrajská hranice, resp. oboustranně periferní území není předmětem zásadní podpory ani státu, ani krajských samospráv, tak státní hranice, resp. české příhraničí (a přilehlé, sousední území z druhé strany) se těší, a to již od Phare CBC (1994), významné programové podpoře EU. Periferie se nepochybně vyznačují jak shodnými znaky, tak odlišnostmi. Zde se jeví vnější periferie ve výhodě oproti vnitřním periferiím, neboť tyto nemohou využít (mezistátně, mezinárodně, unijně) realizované přeshraniční spolupráce. Naší ambicí je koncipovat soubor návrhů, opatření, doporučení, která by stimulovala právě mezikrajskou spolupráci; přirozeně v těch tématech, oborech či ad hoc případech, které jsou odůvodnitelné (mají smysl). Druhou rovinu představuje snaha o exaktnější, ale také užší vymezení periferií (vnitřních i vnějších), do určité míry tak navázat na již poněkud starší práce základního výzkumu (Musil, Müller), zároveň na aktuální projekty aplikovaného výzkumu (Perlín a kol.). Za zmínku stojí rovněž složení výzkumného týmu, jehož jádro sice tvoří regionalisté a sociální geografové, zároveň v zájmu inter – až multidisciplinarity je doplněn o zástupce sociologie, politologie a práva. Tuto šíři považujeme za silnou stránku podávaného projektu, stejně tak zapojení 4 univerzit pokrývajících svým dosahem příslušná modelová území, čímž jednotliví pracovníci disponují znalostí regionální až lokální problematiky.

Metodologie řešení projektu:

V rámci projektu počítáme s kombinací kvantitativního a kvalitativního přístupu, zajišťující potřebnou plasticitu získaných poznatků. Situační analýza bude zpracována za celé území Česka, podle dostupnosti dat za co nejnižší administrativní jednotky – ideálně za obce. Předpokládáme ovšem, že i při hrubším členění, tj. prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností či pověřených obecních úřadů, dojde k identifikaci území potenciálně aspirujících na zařazení do periferií (vnitřních, vnějších), která budou podrobena vlastnímu terénnímu výzkumu. Obsahově se soustředíme na získání, zpracování a interpretaci demografických dat vč. trhu práce (stárnutí populace, migrace, dojížďka za prací, nezaměstnanost), vybavenosti infrastrukturou (úroveň, kvalita rozsah dopravních cest, dostupnost center – např. okresních či krajských měst), intenzity investiční výstavby (stavební povolení, byty zahajované / rozestavěné / dokončené, investice krajské, ze sektoru sekundárního a terciárního apod.), jakož i úrovně služeb zajišťovaných krajem (obslužnost veřejnou dopravou, dostupnost středního školství, kulturních zařízení regionálního dosahu, zdravotní péče garantované státem a zajišťované zprostředkovaně vyššími územně samosprávnými celky apod.). Aktuální socioekonomická situace bude založena na datech z posledního období, nicméně zahrnovat bude období od roku 2001. V ideálním případě se podaří využít nejen výsledky průběžné statistiky (evidence), ale i periodicky realizovaných akcí, konkrétně příští sčítání lidu (Český statistický úřad, 2021) či dopravní sčítání (Ředitelství silnic a dálnic, 2020?). Základ pro analýzu přístupu k problematice hranice a periferií tvoří strategie regionálního rozvoje a zásady územního rozvoje, dostupné za jednotlivé kraje příp. jiná ad hoc či účelově vymezená území, a to vč. přeshraničního dosahu (euroregionů apod.). Analýze ovšem podrobíme také rezortně (tematicky) koncipované dokumenty, zaměřené např. na cestovní ruch, životní prostředí, problematiku inovací či zemědělství. Detailní analýza vč. realizace vlastního terénního šetření se týká celkem 10 modelových území (5 případových studií zastupuje vnitřní periferie, 5 vnější periferie – viz mapa jako příloha), územně zahrne všechny kraje (s výjimkou Hlavního města Prahy) a také všechny 4 resp. 5 sousedních států (zemí): Sasko, Bavorsko, Rakousko, Slovensko, Polsko. Vnější dimenze bude zajištěna daty za euroregiony, přičemž počítáme se zapojením, resp. neformální spoluprací s partnerskými univerzitami (pracovišti) – např. Universität Wien, Univerzita Komenského Bratislava či Univerzita A. Mickiewicze Poznaň. V terénu, v jednotlivých modelových územích budeme přirozeně aplikovat – stejně jako v kabinetním výzkumu – jednotnou metodiku, vzešlou po vzájemné diskuzi uvnitř řešitelského týmu. Také např. dotazník pro anketární šetření u obyvatelstva bude mít shodné „jádro“ pro vnitřní i vnější pohraničí, určitá část pak bude odlišná pro mezikrajskou, resp. přeshraniční (mezistátní, euroregionální) problematiku (spolupráci). Naším záměrem je získat za každé dílčí území nejméně 100 respondentů na základě kvótního výběru, celkem tedy minimálně 2000 respondentů. Reálně to však bude více, neboť řada či většina modelových území je trilaterální – např. pomezí krajů Středočeského, Jihočeského a Plzeňského, či Euroregion Beskydy na styku Česka, Slovenska a Polska. Rozhovory se stakeholdery, zejména zástupci územní samosprávy, řízených organizací a podnikatelské sféry povedeme osobně. S využitím metody sněhové koule počítáme s 10-15 rozhovory za každý z modelových území, celkem tedy 100-150. Tyto, stejně jako dotazníkové šetření, budou organizačně zajišťovány územně příslušným pracovištěm. Na základě kabinetního a terénního výzkumu budou – v diskuzi celého řešitelského týmu – formulovány návrhy, opatření a doporučení k posílení územní koheze vnitřních i vnějších periferií, a to na úrovni centrální (stát, zejm. MMR ČR) i regionální (kraje) příp. lokální (obce).