LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ 2024
27. ročník mezinárodní vědecké konference
Lidský kapitál a investice do vzdělání: Jak budoucnost ovlivňuje současnost?
Termín: 22. listopadu 2024 od 9.00 hodin
Místo: Vysoká škola finanční a správní, a.s., Estonská 500, vchod z ulice Kodaňské,
možnost účasti v on-line prostoru Microsoft Teams
Pořádá: Fakulta ekonomických studií VŠFS
Podmínka účasti: Přihlášení do 15. listopadu 2024, účast je bez účastnického poplatku
Lidský kapitál_pozvánka, 675 kB
Vědecký výbor konference
| doc., Ing., CSc. | Březinová Hana | Děkanka, Fakulta ekonomických studií, Vysoká škola finanční a správní, Praha |
| PhDr., Ph.D., MBA | Knihová Ladislava | Katedra ekonomie a managementu, Vysoká škola finanční a správní, Praha |
| JUDr., Ph.D. | Kostrec Matej | Akademie policejního sboru, Bratislava |
| prof., Ing., CSc., MBA | Krpálek Pavel | emeritní prorektor, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Praha |
| doc., RNDr., Ph.D. | Lánský Jan | Katedra informatiky a metematiky, Vysoká škola finanční a správní, Praha |
| Ing., Ph.D. | Mach Petr | Katedra ekonomie a managementu, Vysoká škola finanční a správní, Praha |
| doc., Ph.D. | Maiello Giuseppe | Katedra společenských věd, Vysoká škola finanční a správní, Praha |
| doc., Ing., Ph.D. | Mertl Jan | Katedra financí, Vysoká škola finanční a správní, Praha |
| doc., Ing., CSc. | Němec Otakar | Katedra personalistiky, Vysoká škola ekonomická, Praha |
| doc., Ing., Ph.D. | Naďová Krošláková Monika | Katedra cestovního ruchu, Ekonomická univerzita v Bratislavě |
| doc., Ing., Ph.D. | Petrů Naděžda | proděkanka pro výzkum a publikační činnost Fakulty ekonomických studií, Vysoká škola finanční a správní, Praha |
| doc., Mgr., Ph.D. | Roubal Ondřej | prorektor pro výzkum a vývoj, Vysoká škola finanční a správní, Praha |
| Mgr., Ph.D. | Štědroň Jakub | ředitel DNM, Katedra managementu, Fakulta tělovýchovy a vrcholového sportu, Univerzita Karlova, Praha |
| Ing., Ph.D. | Zmatlík Jiří | Masarykův ústav, České vysoké učení technické, Praha |
Organizační výbor
doc. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D.
doc. Radim Valenčík, CSc.
Bc. Kateřina Konupková
Garant konference
doc. Radim Valenčík
radim.valencik@vsfs.cz
K obsahu a zaměření konference podrobněji
Každý člověk vychází při svém aktuálním rozhodování z toho, že do konkrétní situace, ve které se nachází, promítá představu budoucího vývoje. Činí tak více či méně intuitivně, resp. adekvátně situaci, svým znalostem, vědomostem apod. Vzdělání hraje z tohoto hlediska klíčovou roli. Jak zefektivnit naše rozhodování s využitím kvalifikované představy budoucnosti, jakým chybám v rozhodování se vyhnout a co z toho vyplývá pro roli a obsah vzdělání? Co je úkolem vzdělání: je to podpora kreativity, týmovosti, cílevědomosti apod.? Jaká je role jednotlivých vědních disciplín při předvídání budoucího vývoje a jejího promítnutí do současného rozhodování. Je možné zvyšovat psychickou odolnost vůči změnám vnějšího prostředí na bázi profesní přípravy? Jaká je současnost vzdělávací politiky a jak ovlivňuje její budoucnost? Jak rychle roste význam vzdělanostního kapitálu? Je hlavním trendem rovnost šancí či individualizace a svoboda volby versus potřeba standardizace?
Podtémata a náměty k diskuzi
1. Každé naše rozhodování vychází z představy o budoucnosti, kterou následně promítáme do současnosti. Odsud vyplývá první podtéma konference: Jaké teoretické nástroje nám umožní popsat optimální rozhodnutí založené na dvou předpokladech:
- Co nejpřesnější představě o budoucnosti.
- Co nejpřesnějším promítnutím této představy do současnosti.
Tato oblast uvedené problematiky se bezprostředně dotýká nástrojů teorie her, mj. rozlišení krátkozraké a nikoli krátkozraké rovnováhy, umožňuje objasnit některé zdánlivé paradoxy v oblasti tzv. „ultimátních her“.
2. Druhé podtéma souvisí s tím, co bychom s určitou nadsázkou (nebo i bez nadsázky) mohli nazvat „přemnožení černých labutí“. Pojem „černá labuť“ zavedl N. S. Taleb ve stejnojmenné knize. Označuje mimořádně nepravděpodobnou, ovšem mimořádně významnou událost s většinou velmi negativními dopady. Se kterými „černými labutěmi“ jsme se v nedávné době setkali a s jakými se můžeme setkat? Je jejich výskyt opravdu tak nečekaný, nebo se slovy Sira Humpreyho Applebyho jedná o „očekávané nečekané události“? Můžeme některé „černé labutě“ předpovědět, resp. lze navrhnout metodiku, která by nám při současném rozhodování napomohla vyrovnat se s fenoménem „černých labutí“?
3. Třetí podtéma se vztahuje k mimořádně závažnému impaktu budoucnosti do naší současnosti v oblasti finančních trhů, produktů, derivátů a nástrojů používaných na těchto trzích. Jedná se případy, kdy potřebujeme znát co nejpřesněji současnou hodnotu budoucích aktiv, resp. to, jakou skutečnou hodnotu budou mít v budoucnu současná aktiva. V tomto případě jde zpravidla o velké finanční prostředky jak z hlediska možných zisků, tak i ztrát, které můžeme při chybném odhadu utrpět. Jak se rozhodovat v době, která se může vyznačovat značnými turbulencemi na finančních trzích? Jakou máme oporu v teoretických nástrojích a jak tyto nástroje zdokonalit?
4. Ať již si to uvědomujeme, každý z nás žije budoucností a prožívá své současné bytí pod přímým vlivem očekávané budoucnosti, což je čtvrté podtéma. Naše prožitky včetně existenciální dimenze našeho žití jsou nasycené přenosem prožitků z očekávaných a představovaných budoucích situací na situace nynější, na činnosti, které vykonáváme, a prostředky, které k těmto činnostem používáme. Naše pocity spojené s těšením se na něco či obáváním se něčeho mají svůj původ v očekávané a představované budoucnosti, která má na náš aktuální život značný vliv.
5. Jak je vidět z předcházejících bodů, má to, jak si představujeme budoucí vývoj, mimořádně velkou roli v našem životě, a to v celé škále toho, co je pro nás důležité: Od intimních prožitků až po peníze, za které lze koupit téměř vše. Ne náhodou se proto již dávno zrodil obor, který se snaží uchopit budoucí vývoj nikoli technikami spojenými s vdechováním výparů ze skalní pukliny či použitím křišťálové koule apod., ale prostřednictvím nástrojů, kterými disponuje věda, v daném případě prognostika. Jaké nástroje to jsou? Jaké jsou naše možnosti v této oblasti? Které prognostické nástroje se nejvíce osvědčily? Které směry rozvoje prognostiky v současné době jsou nejperspektivnější? Odpověď na tyto otázky je páté podtéma.
6. Šesté podtéma se týká jednoho z nejčastějších omylů, kterého se dopouštíme při poznávání budoucnosti: Setrvačné vidění reality a setrvačné uvažovaní v nesetrvačných (přelomových) situacích. Kde se s touto „pastí na rozum“, do které se může rozum chytit, setkáváme nejčastěji? A jak se této „pasti na rozum“ vyhnout? O jakou přelomovou změnu v současné době jde? Máme o ni dostatečnou představu, nebo si ji ani neuvědomujeme?
7. Nepochybně by se nám žilo podstatně lépe a mnohem efektivněji bychom se vyrovnávali s problémy, pokud bychom se alespoň částečně shodli na perspektivní (až za horizont řešení a vyřešení současných problémů vidící), realistické (o dostatečné společenské síly spolupráce, včetně její institucionalizované podoby) a přitažlivé (smysl našeho žití naplňující) vize. Lze takovou vizi vytvořit? Jak a na jakém základě? Je to významné podtéma, v pořadí již sedmé a v určitém smyslu slova shrnující předcházející.
Jedná se o aktuální témata, kterým je vhodné ve vzájemných kontextech věnovat dostatečnou pozornost.
Očekávané oblasti změn
Společnost i každý její člen je vystaven velmi dynamickým změnám v mnoha oblastech. Snad každý z nás si klade otázky typu:
Jaká je naše budoucnost ve světě, ve kterém technologický pokrok, inovace, umělá inteligence apod. významně zasáhne do našich životů?
Umíme se dobře rozhodovat pro udržitelnou budoucnost? Jak se nová evropská legislativa v oblasti ESG (Environmental, Social and Governance), která vstoupila v platnost 1. 1. 2024, bezprostředně týká lidského kapitálu?
Jak fungovat v čase klimatické (energetické, finanční, surovinové…) krize a nezapomenout na budoucnost? Jaká je současnost krizového managementu a jak ovlivňuje naši budoucnost?
Jak můžeme naplňovat vlastní potřeby, požadavky a očekávání, odolávat marketingovým tlakům a zároveň umožnit kvalitní život těm, kteří budou žít na této planetě po nás?
Je systém účelové podpory dotací či projektů vědy a výzkumu (férovost a transparentnost hodnocení, alokace finanční podpory, pravidla pro řešení projektů a jejich kontrola, hodnocení a jeho profesionalita, administrativní a právní aspekty apod.) uplatnitelný i v budoucnosti?
Jsou výzvou pro rodinné podniky aktivity ve vztahu k předání řízení a majetku z generace na generaci pro jejich budoucí úspěch?
Jak se mění hodnoty a očekávání společnosti - například mění rostoucí důraz na diverzitu, inkluzi a work-life balance manažerské rozhodování v oblasti firemní kultury a pracovního prostředí?
Česká ekonomika podle Indexu prosperity a finančního zdraví stagnuje. Vysoká míra komplexity české ekonomiky je pozitivní, rovněž vysoký podíl hi-tech vývozů spojených s kreativitou. Jak tato fakta ovlivní ekonomiku budoucnosti? V souvislosti s transformací ekonomiky hovoříme o několika okruzích, např. o:
- slabém sektoru domácích firem, které vykazují vysokou přidanou hodnotu,
- menším rozsahu spolupráce mezi firmami a institucemi zabývajícími se vědou a výzkumem,
- přechodu na znalostní ekonomiku, která umožní prostřednictvím inovací, digitalizace a využití nástrojů umělé inteligence konkurovat vysokou kvalitou výrobků, efektivními procesy a ziskovostí,
- tom, zda bude rychlé stárnutí obyvatel, absence důkladné důchodové reformy, reformy zdravotnictví, školství, trhu práce a sociálních služeb ovlivňovat a zvyšovat budoucí dluh veřejných financí,
- tom, zda může zjednodušení regulačního prostředí, strategické plánování investic, podpora sektorů s vysokou přidanou hodnotou, zlepšování inovačního ekosystému, investice do vzdělání a dovedností pracovní síly být východiskem pro zlepšení ekonomických výstupů firem, potažmo ekonomiky,
- apod.
Jak budoucnost ovlivňuje stávající systém vzdělávání a požadavky na dovednosti? Přizpůsobují se současné vzdělávací systémy měnící se realitě. Jaké dovednosti budou relevantní i za několik desetiletí? Je jimi například digitální gramotnost, kritické myšlení, designové myšlen, schopnost neustálého učení se a přijímání nových postupů, schopnost pracovat v týmu, apod.?
Výrazně změny probíhají i v dalších oblastech. Které to jsou a jak se s nimi vyrovnat? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi před, v průběhu konferenčního jednání i po konferenci.
Důležité termíny a pokyny:
Od 20. června 2024: přihlášení se a možnost vstupu do předkonferenční diskuse. Lze zaslat anotaci, teze, pracovní verzi příspěvku; tyto materiály budou zpřístupněny členům vědeckého výboru a dalším přihlášeným účastníkům a diskuse bude probíhat na blogu https://radimvalencik.pise.cz/
Do 15. listopadu 2024
Na e-mail radim.valencik@vsfs.cz (garant konference) zaslat informaci o formě účasti na konferenci, tj. přednesení příspěvku osobně, přednesení příspěvku v on-line prostou, či jiná forma aktivní účasti (téma vystoupení v diskusi, zaslání ohlasu na vybraný příspěvek či příspěvky, účast v postkonfereční diskusi apod.).
Jméno, příjmení s tituly
Pracoviště či instituce
Kontaktní e-mail
Mobil (v případě zájmu o přímý kontakt)
Předpokládaný název příspěvku a jeho abstrakt ve struktuře:
Pozadí tématu:
Cíl příspěvku:
Metody výzkumu:
Výsledek zjištění:
Doporučení:
Praktický význam/sociální důsledky:
Originalita/hodnota:
Klíčová slova (6–8 slov)
Zveřejnění výstupů konference proběhne cca v únoru 2025.
Účastníkům bude nabídnuta možnost publikovat příspěvek v recenzovaném časopise ACTA Viz: https://acta.vsfs.eu/
nebo ve společné odborné monografii, která bude obsahovat recenzované příspěvky seřazené podle diskutovaných témat, nerecenzovanou přílohu.
Podmínka publikování v recenzované části: Stejné podmínky jako pro příspěvek do ACTA VŠFS, viz: https://acta.vsfs.eu/guidelines-for-authors
Konferenčním jazykem je čeština, slovenština, angličtina. Příspěvky do ACTA v angličtině, jazyk příspěvku do monografie dle zvážení autora.
Těšíme se na Vaši účast a zajímavé příspěvky.
