VŠFS v médiích

Hospodářské noviny, příloha Kariéra, 13.9.2010

Rozhovor s Bohuslavou Šenkýřovou

Od mateřské po vysokou. Naše školy na sebe budou navazovat

Rozhovor s Bohuslavou Šenkýřovou
Hospodářské noviny, příloha Kariéra, 13. 9. 2010

autor: Hana Kejhová

Představte si, že dítě vstoupí do procesu vzdělávání v bilingvní školce, pak přejde na základní školu ve stejné budově a z ní zamíří na střední a pak na univerzitu v těsném sousedství. Všechny školy budou patřit do jednoho holdingu škol. Takovou myšlenku uvádí v život Bohuslava Šenkýřová, rektorka Vysoké školy finanční a správní.

Vedle budovy instituce, která vznikla v roce 2000 a dnes ji navštěvuje 5700 studentů, se minulý týden přestěhovalo také víceleté gymnázium Bankovní akademie BAG 8 a nová Kouzelná mateřská škola, kde se bude učit podle principů Montessori pedagogiky. (Roční „školkovné“ za celodenní pobyt tu činí 135 tisíc.) To vše funguje pod jednou střechou. Od příštího roku přibudou i žáci základní školy. Tak ucelený projekt pro vzdělávání je v Česku zatím ojedinělý.

Kde jste našla pro tento unikátní projekt inspiraci?

Kdysi jsem si myslela, že myšlenka propojit vzdělávací a výchovný proces od mateřské školy až po univerzitu by mohla být jen moje. Ale takový model existuje, například v Číně, i když ta pro nás samozřejmě není měřítkem. V červnu jsem navštívila Japonsko. Jela jsem tam na zasedání International Association of University Prezidents, kde jsem byla jmenována do Executive Committee. (Jde o asociaci prezidentů, rektorů a vrcholových manažerů univerzit a vysokých škol z více než sta zemí světa- pozn. redakce.) V Tokiu jsme v rámci této akce navštívili univerzitu, která je součástí podobného holdingu. Před nedávnem jsem hovořila také s kolegy z Rakouska, kteří tento model využívají.

V čem je propojení různých stupňů škol z hlediska studenta výhodné?

Je to ekonomická záležitost, ale i ideová. V ekonomické rovině je to jasné. Určité činnosti děláte z jednoho místa pro všechny školy. To znamená správu budovy, nákupy zboží, účetnictví, marketing, všechny takzvané podpůrné činnosti. Ušetříte třeba i na jednotné grafice... To je jedna stránka věci. Druhá stránka je ideová. Velmi bych si přála, abychom studenty připravovali už od mateřské školy. Ne proto, abych jim jednou mohla podávat ruku při promoci a říci, že pamatuji si, jak jste v mateřské školce smažili lívance. Chceme propojovat programy tak, aby se student mohl maximálně rozvíjet. Je skvělé, když malé děti v mateřské škole nenásilně vnímají angličtinu jako češtinu, protože ji mají spojenu s konkrétním pedagogem, který na ně mluví jenom anglicky. Hrají si, zpívají anglicky a vstřebávají angličtinu zcela nenásilně. Na tento základ pak naváží další věci, třeba komunikační a počítačové dovednosti.

Z pozice rektorky řídíte vysokou školu manažersky, což je ve školství v Česku neobvyklé...

Vzdělávání je v podstatě druh služby. Na začátku musíte mít kvalitní byznys plán. Vymezit prostor na trhu, což děláte prostřednictvím „produktů“ nebo studijních oborů. Ty musí být kvalitní a perspektivní, abyste vůbec zaujali nějaké budoucí studenty. Abyste je mohli oslovit, potřebujete kvalitní marketing. Byli jsme mimo jiné jedna z prvních škol, která přišla s marketingovou kampaní. Využíváme procesního modelu řízení, což nám zároveň umožňuje i efektivně hospodařit. A máme také manažerské účetnictví. Pro mě to znamená, když to trochu přeženu, že stačí, když písknu a budu znát stav našeho účetnictví v daném okamžiku. A to dokonce po jednotlivých položkách a s odůvodněním, za co jsme utráceli. Plánujeme výdaje a samozřejmě i výnosy. Právě to ve sféře školství často chybí. Mnohé školy napojené na státní rozpočet tak úplně nezajímá, za co se peníze vydávají.

Procesní model řízení znají spíše šéfové a manažeři z korporací. Jak funguje v prostředí školy?

Zanalyzovali jsme, z jakých procesů a subprocesů se skládá škola a jak vlastně funguje. Nastavili jsme procesy tak, abychom nic nedělali na dvou místech. Aby se jasně vědělo, kde proces začíná, kde končí, jaké má výstupy. Pracujeme projektově. Týmy jdou napříč školou. Vedle akademických pracovníků musí fungovat také týmy specialistů odborníků. Nepotřebujeme klasické administrativní pracovníky, kteří by „vařili kávu“. Máme odborníky v oblasti marketingu, komunikace, v oblasti podpory. Zaměstnáváme také obrovský tým „ajťáků“, protože jsme špičkově vybaveni technologiemi.

HN psaly před rokem o rychlostudiu několika vlivných politiků. Bavíme se o kauze s odstupem, během něhož proběhly dva kontrolní audity...

Když se objevilo toto podezření, požádala jsem akreditační komisi, aby u nás provedla kontrolu. A ještě než přišla, byla u nás kontrola z ministerstva školství. Kdo má zájem, může se podívat do veřejně přístupných závěrečných zpráv.

Co jste si vzali z auditu jako benefit pro zlepšení fungování univerzity?

Zkontrolovali jsme téměř dvanáct tisíc spisů absolventů i stávajících studentů. Pak jsme zkontrolovali všechny bakalářské a diplomové práce, a to nejen v Praze, ale i ve studijních střediscích. Samozřejmě bylo zadostiučinění, když jsme mohli sdělit, že všechny práce můžeme podle abecedy předložit a dát k dispozici. Vylepšili jsme praxi týkající se individuálních studijních plánů. Jejich tvorbu jsme předali nově vzniklému pedagogickému oddělení.

Vloni jste získali statut univerzity, což je velký úspěch. Museli jste obhájit kvalitu oborů a zaručit kvalifikované pedagogy. Akreditace je ovšem zdlouhavý proces, osnovy proto často zaostávají za praxí. Daří se vám, aby vaše obory byly „živé“?

Hospodářská krize mění poměry v ekonomice, a my se na tuto okolnost snažíme reagovat. Během jednoho roku jsme v rámci akreditace rozdělili katedru, což nebyl pouze nějaký administrativní krok. Z jedné vznikly dvě - katedra managementu a katedra podnikových financí. Zavedli jsme úplně nové volitelné předměty. Nyní se hodně diskutuje o problémech veřejné správy. Protože zřejmě budou místa ubývat i tam, snažíme se, aby od nás odcházeli absolventi, kteří najdou uplatnění třeba i v Bruselu. Obor veřejná správa jsme aktualizovali o bruselskou správu a o historii veřejných správ. Máme ale například i obor veřejné finance, i když o něj není bohužel velký zájem. Přesto je jeho význam pro naši ekonomiku a společnost zásadní.

O které obory mají studenti tradičně největší zájem?

Početnější obory jsou dva, a to Řízení podniku a podnikové finance. Pak je velký zájem o obor Marketingová komunikace. A troufnu si tvrdit, že tak, jak máme obory postavené, jaký mají obsah, v tom jsme unikátní. V oboru marketingové komunikace máme například k dispozici malé televizní studio, kde studenti natáčejí své vlastní spoty, trénují komunikaci před kamerou a na mikrofon. Jsou to velmi praktické záležitosti. Veřejná správa vůbec není náš největší obor, je v pořadí třetí nebo čtvrtý co do počtu studentů. Nemáme zájem nabírat spoustu studentů, aniž bychom měli alespoň nějakou jistotu, že najdou uplatnění v praxi.

Vaše univerzita je obecně prospěšná společnost. Není ale tajemstvím, že dosahujete kladných hospodářských výsledků v řádu milionů korun...

Musíme fungovat s pozitivním hospodářským výsledkem, protože nejsme na rozdíl od veřejných a státních univerzit napojeni na státní rozpočet. Máme jen to, co si vyděláme. Kdybychom nebyli ziskoví, zkrachovali bychom. Pravděpodobně nás také čekají složitější časy, a chceme, aby univerzita byla ekonomicky stabilní. Musíme si proto vytvářet „finanční polštář“. A také na investice a vybavení školy máme pouze to, na co si vyděláme. Občas si někdo myslí, že když jde o obecně prospěšnou společnost, tak nemusí vykazovat zisk. Jak by ale mohla být taková škola stabilní a fungovat do budoucna? Když se nám daří, máme peníze i na další investice. Také na nábor zaměstnanců a pedagogů, které můžeme dobře zaplatit, a tudíž můžeme obstát v konkurenčním boji.

Analyzovali jsme, z jakých procesů a subprocesů se skládá škola a jak vlastně funguje. Aby se jasně vědělo, kde proces začíná, kde končí a jaké má výstupy. Plánování výdajů a samozřejmě výnosů, právě to ve sféře školství často chybí. Mnohé školy jsou napojené na státní rozpočet, a tak úplně je nezajímá, za co vydávají peníze.

Bohuslava Šenkýřová (57)

Od roku 2006 je rektorkou Vysoké školy finanční a správní. Je majitelkou Bankovní akademie, kterou založila v roce 1993. V roce 2008 získala titul Manažerka roku za podnikatelské úspěchy v oboru vzdělávání. Oceněn byl zejména její záměr vytvořit Společenství škol, ve kterém by byly zahrnuty všechny stupně škol a kde by na sebe plynule navazoval výchovný a vzdělávací proces. Tento plán nyní uvádí do praxe. Absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Za minulého režimu vystudovala i Vysokou školu politickou. V letech 1990 až 1993 působila v oboru vzdělávání v týmu Andersen Consulting. Zde absolvovala zahraniční stáže v oblasti vzdělávání dospělých.