Katedra kriminalistiky a forenzních disciplín ve spolupráci s Katedrou veřejného práva uspořádaly ve čtvrtek 15. března 2018 čtvrtý ročník mezinárodní vědecké konference na téma Trestně právní a kriminalistické aspekty dokazování zaměřené na aktuální otázky této oblasti. Cílem konference bylo nastínění současných zásadních prvků dokazování jak z hlediska trestního práva, tak z hlediska kriminalistiky a forenzních věd. Odbornými gestory konference byli děkan FPSS Eduard Bruna a proděkan Jiří Straus. Na konferenci zazněla řada velmi zajímavých příspěvků:
Doc. JUDr. Jan Chmelík Jan, Ph.D. přednesl příspěvek o využití záznamových prostředků a ochraně osobních údajů. Referoval o problému instalace kamer na soukromých objektech nebo kamer umístěných ve vozidlech a právních aspektech nakládání s pořízenými videozáznamy. Uvedl podmínky, kdy je možné využít videozáznam jako důkaz.
JUDr. Renata Vesecká, Ph.D. hovořila o problematice odposlechů v trestním řízení a ústavně právních limitech. Uvedla aktuální problémy uvedené v právní úpravě a možnosti využití odposlechů v procesu dokazování. Ve svém příspěvku se zaměřila podmínky příkazu k odposlechu a odůvodnitelnosti odposlechu. Vyjádřila svůj názor na otázku nadužívání odposlechů v současné právní praxi.
Doc. JUDr. Vladimír Zoubek, CSc. Uvedl problematiku trestní politiky jako součást právní vědy a bezpečnosti, přiblížil historické souvislosti. Zaměřil se na otázky bezpečnosti EU, integrační a dezintegrační tendence v současné Evropě. Blíže referoval o otázkách demokracie, svobody a globálního zločinu.
MUDr. Jiří Švarc, Ph.D. se ve svém vystoupení zaměřil na otázky zadávané znalci z oboru forenzní psychiatrie. Posluchačům přiblížil zkušenosti ze své praxe, jako jsou vhodné otázky pro znalce v trestním řízení a také v občanskoprávním řízení.
Mgr. Halina Šimková referovala o Bayesovském hodnocení váhy vědeckého důkazu. Uvedla, jak funguje vědecký důkaz a jak se pracuje v etapě dokazování na práci s pravděpodobností. Uvedla konkrétní příklady na použití Bayesovské pravděpodobnosti a využití Bayesovské sítě.
JUDr. Jiří Straka navázal na teoretické úvahy Mgr. H. Šimkové a přiblížil problematiku pravděpodobnostních závěrů na výsledcích zkoumání ručního písma a identifikace pisatele. Velmi vhodně upozornil na právní neukotvenost používání pravděpodobnostních závěrů a prezentoval, jaké pravděpodobnostní úrovně se používají v závěrech písmoznalců.
Mgr. Karel Lehmert, Ph.D. a Mgr. Ondřej Andrlík referovali o ovlivnění ceny nemovitosti kontaminací po výrobě psychotropních látek. Uvedli konkrétní příklady kontaminace okolí nemovitosti v souvislosti s výrobou pervitinu. Zabývali se také otázkou, jak lze odhalit a prokázat kontaminaci objektů v určité vzdálenosti od výrobny drog.
RNDr. František Kesner, Ph.D. informoval o mobilním zařízení pro elektronovou spektroskopii a konkrétní příklady. Popsal princip metody elektronové spektroskopie a charakterizoval vhodnou přístrojovou techniku pro forenzní účely.
Prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc. a doc. Ing. Jiří Jonák, Ph.D. prezentovali možnosti identifikace osob podle dynamického stereotypu pohybu v případech, kdy je pachatel zachycen na videozáznam. V příspěvku byl uveden konkrétní případ s postupem při identifikaci osoby pachatele podvodu, ve videozáznamu je možné analyzovat specifické pohyby, které jsou identifikačně individuální.
Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc. referoval o individuální identifikaci osoby podle pachu a případných možnostech skupinové příslušnosti. Současné možnosti identifikace osob podle pachu jsou založeny na olfaktorických metodách s využitím speciálně cvičených psů. Výzkum se provádí také z hlediska přístrojové analýzy lidského pachu. Výsledky ukazují na možnosti stanovení některých skupinových vlastností, jako je pohlaví, věk, rasa nebo použití některých léků. Individuální identifikace osob podle pachu je zatím nevyřešená otázka.
JUDr. Jiří Hruška, Ph.D. informoval o Nigerijských podvodech z pohledu současnosti. Přiblížil modus operandi tohoto trestného činu a uvedl podstatu z hlediska trestního práva a kriminalistické charakteristiky. Vše přiblížil na konkrétních kauzách.
Prof. Ing. Roma Rak, Ph.D. uvedl možnosti identifikace vozidle pomocí identifikačních štítků. Prezentoval konstrukci VIN a současné způsoby padělání identifikačního kódu. Pro odhalování padělatel je významné číslo globální homologace a způsoby zabezpečení identifikátorů.
Mgr. Ilona Kostadinovová uvedla problematiku pracovních úrazu a nemocí z povolání z praktického úhlu dokazování jejich příčin. Prezentovala analýzu platné právní úpravy řešení otázek odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s důrazem kladeným na samotné prošetřování jejich zdrojů a příčin.
Z konference bude vydán sborník.
