ZE ŽIVOTA ŠKOLY

Jaderná elektrárna z pohledu laika

Nedávno jsem se vracela ze zahraničí domů a letadlo, jímž jsem cestovala, letělo přes Maďarsko. Za malými okénky mě vítala naše opěvovaná krásná krajina s předsunutou baštou osmi chladicích věží dukovanské jaderné elektrárny. Pohled na ně mě inspiroval k myšlenkám o jaderné energii, o užitečnosti a neužitečnosti jaderné elektrárny, o aktivitách ekologických hnutí i ke vzpomínce na otřesnou jadernou havárii v Černobylu 1986. Nejsem expertem v oboru jaderné energie, jsem obyčejný laik a atom a možnosti jeho využití či zneužití mi spíše nahánějí strach. Mimoto jsem ovšem žena a jako taková jsem od přírody zvídavá a zvědavá a když se mi naskytla možnost se na pozvání Ústavu pro energetiku VŠFS zúčastnit výjezdního semináře s exkurzí do elektrárny v Dukovanech, nezaváhala jsem.

Bylo nás celkem osm zaměstnanců i studentů VŠFS, kdo jsme o seminář projevili zájem.
Pod organizační a instruktážní záštitou dvou odborníků na slovo vzatých - JUDr. Urbáška, odborníka z ČEZ, a.s., a Ing. Petra Karase, CSc., ředitele ÚPE VŠFS - jsme se 17.června 2004 vypravili do Dukovan. A co jsme viděli, co jsme poznali a dověděli se?

Vjíždíme do Dukovan, které jsou vzdáleny 30 km jihovýchodně od Třebíče, a máme pro tuto příležitost statut VIP, což obnáší privilegium navštívit v malých skupinkách po třech doprovázených technikem tajuplný a diskutovaný provoz jaderné elektrárny. Procházíme přes tři elektronické kontroly a octneme se ve strojovně, vidíme generátory, turbíny a kondenzátory. V srdci elektrárny pak jaderný reaktor, který vyrábí teplo a jeho prostřednictvím páru pro pohon turbín. Elektrárna má celkem osm turbín a každá z nich nese ženské jméno - Marie, Alena, Zdenka, Lenka ..... - po manželkách techniků, kteří před dvaceti lety uvedli turbíny do provozu. Po výstupu z turbín kondenzuje pára zpět na vodu a ta se chladí v chladicích věžích. Zdrojem tepla v reaktoru čili palivem je oxid uraničitý UO2, který je uložen ve 312 palivových článcích. Každý článek sestává ze 126 palivových proutků, ve kterých je palivo hermeticky uzavřeno.

Na první pohled vypadá vše jednoduše a bezpečně, ale všechny zdroje energie skrývají rizika. Jaderná energie jakbysmet. Proto bezpečnost provozu jaderné elektrárny je pod neustálým bdělým dohledem jejího vedení a pod kontrolou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost i příslušných mezinárodních organizací.

Zajímáme se o obsluhující personál. Tvoří jej převážně mladší odborníci - jaderní fyzici, kteří denodenně vzdorují osmihodinové psychické zátěži soustavného kontrolování správného chodu elektrárny.Jejich práce vypadá jako monotónní, rutinní činnost. Mohlo by se stát, že díky tomu jejich pozornost opadne a ochabne. Aby k tomu nedošlo, aby v případě skutečné nouze dokázali zvládnout nepředvídatelné situace, mají tito pracovníci k dispozici trenažér - velín k nerozeznání podobný skutečnému, na kterém lze nasimulovat nejrůznější provozní situace včetně nestandardních - a na něm se učí je řešit.

       

• fotogalerie •

Prohlížíme si úložiště nízkoaktivního a středněaktivního odpadu, který je skladován v kontejnerech přímo v areálu elektrárny. Použité jaderné palivo je uloženo v tzv. meziskladu ve speciálních kontejnerech. Kapacita jednoho kontejneru je 10 tun použitého jaderného paliva a to je roční produkce jednoho reaktoru. Elektrárna je v provozu bezmála 20 let, do konce plánované životnosti jí zbývá ještě dalších 20 let. Na příslušných místech se však uvažuje prodloužit její životnost v důsledku neustálých modernizací na 40 let. Za tím účelem se staví nový sklad pro použité palivo, který má být zprovozněn již v roce 2005 a pojme spotřebované palivo na dobu 50 let; poté může být využito k energetickým účelům znovu nebo bude definitivně pohřbeno v hlubinném úložišti.

Ptáme se na nejrůznější bezpečnostní opatření a jsme informováni, že provoz je mnohonásobně zajištěn. Například dodávka elektřiny je jištěna ze čtyř okolních elektráren a vlastního záložního agregátů. Jaderná energie je ze všech energetických odvětví regulována snad nejpřísněji. Nelze totiž jinak, černobylská havárie je i po téměř dvaceti letech stále v živé paměti. Odnášíme si však i poznatek, že tlakovodní jaderný reaktor v Dukovanech je zcela odlišné konstrukce než černobylské reaktory a podobná havárie je z odlišného principu fungování tlakovodních reaktorů vyloučena.

Opouštíme Dukovany a směřujeme do blízké obce Rouchovany; zde navštěvujeme základní školu a vyptáváme se místních lidí, jak se jim žije v těsném kontaktu s jadernou elektrárnou. Zdejší obyvatelé si však rizika nepřipouštějí, znají dobře bezpečnostní opatření elektrárny. Pro mnohé z nich je elektrárna zdrojem obživy, zaměstnání v ní nalezlo 1400 lidí z Třebíčska.

Cestou zpět do Prahy zastavujeme ještě v přečerpávací vodní elektrárně v Dalešicích, jejíž vyrovnávací nádrž je pro dukovanskou elektrárnu zásobárnou vody.

Výjezdní seminář končí a mé obavy z jaderné energie, z nedostatečné bezpečnosti jaderné elektrárny jsou výrazně menší. Tuto zkušenost bych proto ráda doporučila všem, kdo jsou také nedůvěřiví, protože nevědí to, co jsem se dověděla já a se mnou všichni účastnící naší exkurze. A závěr? Jaderná energie má před sebou bezpochyby budoucnost a budoucnost se bez ní neobejde, nicméně na bezpečnost se nesmí nikdy zapomenout.

A ještě několik údajů:

• Elektřina slouží člověku teprve 120 let, ale za dobu své "lidské" existence posunula pokrok civilizace kupředu více než kterýkoliv jiný objev.

• V příštích desetiletích se očekává značný nárůst spotřeby energie v zemích třetího světa, ale kvůli aktuálně hrozícímu skleníkovému efektu světové atmosféry je nutné snížit její výrobu prostřednictvím fosilních paliv.

• Energii lze získat i z obnovitelných zdrojů energie, jako jsou vítr, voda, solární zařízení, ale ta nestačí pokrýt poptávku.

• Je bezpodmínečně nutné vyrábět energii i prostřednictvím řízených jaderných procesů.
  

Druhy elektráren v ČR:

 

Další výjezdní semináře Ústavu pro energetiku VŠFS se budou týkat:

1/ "obnovitelného" zdroje energie - vody - exkurze do vodní elektrárny Orlík
2/ paliva uhelných elektráren - uhlí - exkurze do uhelných dolů MUS

Lenka Ruppertová
VŠFS

---

Výjezdní seminář pohledem studenta VŠFS

Jsem studentem druhého ročníku kombinovaného studia na Vysoké škole finanční a správní a příští rok na mne čeká specializace na obor Energetika ve veřejné správě. Proto jsem přivítal možnost účastnit se s kolegy ze školy výjezdního semináře, jehož cílem a zároveň tématem byla jaderná elektrárna Dukovany. Součástí bohatého programu byla návštěva obce Rouchovany, která leží nedaleko Dukovan. Tam jsem se přímo na místě mohl přesvědčit, jakým způsobem ovlivňuje jaderná elektrárna život v regionu. Příjemným zjištěním bylo, že lidé na přítomnost jaderné elektrárny reagují velice pozitivně. Výstavba elektrárny s sebou přinesla velkorysé investice firmy ČEZ, kterými rozsáhle a prospěšně ovlivnila rozvoj infrastruktury a obnovy majetku obcí v okolí. Zástupce ředitele místní školy nás seznámil např. s realizovaným projektem ČEZu, který pro školu znamenal významné úspory v energetickém provozu: náklady na vytápění objektu klesly o 54%! A jaderná elektrárna i v současné době pozitivně zasahuje do života okolních obcí. Obyvatelům poskytuje nemálo pracovních příležitostí a to je velký přínos vzhledem k tomu, že v okolních regionech dosahuje nezaměstnanost nejvyšších hodnot v republikové statistice.

Elektrárna spolupracuje s řadou dodavatelských subjektů, a takto poskytuje pracovní příležitost celé škále drobných živnostníků z širokého okolí.Tyto skutečnosti se kladně promítají ve společenském životě obcí, jak nás informovala sama ředitelka základní školy. Na důkaz svého tvrzení nám předvedla moderní školní tělocvičnu, či spíše obrovskou sportovní halu, která má program sedm dní v týdnu nabitý až do pozdních večerních hodin.

Co jsem si ze semináře odnesl? Domnívám se, že média vytvářejí zkreslený pohled na problematiku jaderné energetiky. Situace okolo jaderné elektrárny Temelín na mne po výjezdním semináři působí jako nafouknutá bublina. Ekologicky čistá energie ze slunečního záření, tak jako energie z větrných elektráren nebo z jiných obnovitelných zdrojů poskytuje nemalé možnosti, nicméně vždy to budou bohužel jen doplňkové zdroje energie. Osobní návštěvou jsem se přesvědčil o tom, že rozvoj jaderné energetiky má pro náš stát hluboký smysl.

Zbyněk Nejezchleba
Student VŠFS