Zásadní témata spojená s globální ekonomickou krizí otevřela dne 25. 11. 2011 v Kongresovém centru ČNB řada významných zahraničních i českých ekonomů na mezinárodní vědecké konferenci pořádané Vysokou školou finanční a správní „Česká a světová ekonomika po globální finanční krizi“.
Dopolední část konference byla věnována aktuálním ekonomickým problémům České republiky a Evropské unie. Guvernér ČNB Miroslav Singer hovořil o dramatickém ekonomickém vývoji v roce 2011 (oslabení růstových impulsů, zhoršení vyhlídek v řešení dluhové krize v eurozóně). „Finanční krize není u konce, objevují se příznaky nové recese.“ říká guvernér. „Pro fiskální expanzi je omezený prostor.“ Na závěr svého slova uvedl M. Singer, že hlavním nebezpečím pro ČR je exportní propojení s německou ekonomikou. Dobrou zprávou naopak je stabilita finančního sektoru.
S hlavním příspěvkem „Nové členské země v kontextu evropské finanční a ekonomické krize: rozdíly a perspektivy“ vystoupil prof. Michael Landesmann, ředitel oddělení výzkumu WIIW (Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomické studie). Upozornil zejména na výrazné rozdíy mezi zeměmi střední a východní Evropy, pokud jde o jejich deficity běžných účtů platební bilance a veřejné zadlužení. Česká republika ovšem vykazuje velmi příznivé ukazatele. Podle názoru prof. Landesmanna není návrat k předkrizovému vývoji v nejbližších letech pravděpodobný. Příliv kapitálu se výrazně snížil a region je hodnocen jako rizikový.
Dopolední program pokračoval příspěvky tří známých českých ekonomů. Petr Zahradník, vedoucí kanceláře pro Evropskou unii v České spořitelně a člen NERV, se věnoval tématu „Krize v EU a eurozóně a její možné dopady na kohezní politiku EU jako součást víceletého finančního rámce“.
Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB a člen NERV, nazval své vystoupení „Fiskální a monetární politika po(?) krizi“. Tvrdí, že „Fiskální politika a tvorba dluhů by měla být odebrána politikům a ponechána odborné instituci, podobně jako měnová politika.“
Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank, přednesl příspěvek na téma „(Ne)konkurenceschopnost ekonomiky ČR v době krize“.
Odpolední program byl věnován příspěvkům vítězů třetího ročníku soutěže pro mladé talentované ekonomy o „Cenu prof. F. Vencovského“. O první místo za původní teoretické ekonomické stati se podělili: PhDr. Adam Geršl, Ph.D. a PhDr. Jakub Seidler s příspěvkem Excessive Credit Growth and Countercyclical Capital Buffers in Basel III (Nadměrný růst úvěrů a proticyklické kapitálové rezervy v Basel III) a RNDr. Filip Matějka, Ph.D., který předložil příspěvek Information Frictions and Monetary Policy (Informační frikce a měnová politika). Vítězové se rozdělí o hlavní cenu 200.000,- Kč, kterou do soutěže vložil pořadatel celé akce Vysoká škola finanční a správní. Cílem soutěže je podpořit rozvoj vědy a pokračovat v tradici spojené se jménem předního českého ekonoma Františka Vencovského. O cenu se ucházelo 11 vědeckých statí, z nich nominační výbor v čele s rektorkou VŠFS dr. Bohuslavou Šenkýřovou vybral pět finalistů. Práce vítězů soutěže o Cenu prof. Vencovského budou publikovány v nejbližších číslech vědeckého časopisu ACTA VŠFS.
Příspěvky z konference budou vydány na multimediálním sborníku.